V těchto dnech se rozhoduje o ústavních změnách, které mohou zcela zásadním způsobem změnit český ústavní systém. Zatímco o návrhu zavést přímou volbu prezidenta bude příští týden rozhodovat Senát, tento týden vláda schválila ústavní návrh na změnu ve vyslovení nedůvěry vládě. Podle Jiřího Přibáně v Lidových novinách je tragické, že obě navrhované změny jsou především důsledkem selhání politických elit, které nezvládly své státnické a ústavní funkce:
V případě poslední parlamentní volby prezidenta se každému okamžitě vybaví podezřelé zákulisní schůzky lidí, pro které jako kdyby hranice mezi zákonem a zločinem neexistovala. Jako kdyby se tu naplňovala prastará Platonova poznámka, že k tomu, aby se chovali rozumně, dobří lidé zákony nepotřebují, zatímco špatní lidé si vždy najdou způsob, jak zákony obejít. S návrhem změnit proceduru vyslovení nedůvěry vládě je pro změnu spojena trapná situace, kdy uprostřed evropského předsednictví naší republiky opozice dokázala vyslovit koaliční vládě nedůvěru bez toho, že by měla připravenou jakoukoli vládní alternativu. Nejenže tím opoziční poslanci uvrhli zemi do vleklé ústavní krize v tom nejhorším možném okamžiku, ale také přispěli k tomu, že zůstali v opozici i po následujících parlamentních volbách.
Na obou návrzích je kromě jejich politického kontextu znepokojující ale hlavně to, že jsou předkládané izolovaně a bez jakékoli obecnější vize (…). Přestože máme například odborně fundovanou Stálou komisi Senátu pro Ústavu ČR, návrhům na ústavní změny dominuje politický oportunismus v souběhu s veřejným pobouřením. Paradoxní přitom je, že čím víc je veřejnost pobouřena chováním politiků, tím oportunističtěji se tito politici (…)
Zatímco přímá volba zvyšuje prezidentskou legitimitu, ale ne pravomoci, zavedení institutu tzv. konstruktivní nedůvěry vládě, kdy Poslanecká sněmovna kromě samotného vyslovení nedůvěry musí také rozhodnout o jménu nového předsedy vlády, radikálním způsobem mění dosavadní ústavní dynamiku. Český ústavní systém by se touto změnou posunul k tomu, co například slavný italský teoretik ústavních systémů Giovanni Sartori označuje za premiérský parlamentarismus, který je typický pro Velkou Británii a ve slabší verzi i pro německý model tzv. kancléřské demokracie.
Jednoznačným účelem zavedení institutu konstruktivní nedůvěry vládě je posílit parlamentní a vládní stabilitu. Zatímco dát dohromady negativní většinu poslaneckých hlasů, která vládu jednoduše shodí, nemusí být zase tak těžké, sehnat pozitivní většinu z okruhu těch samých poslanců, která by se shodla na novém premiérovi, je mnohem obtížnější. Takovou většinu lze sehnat zpravidla jen v případech, kdy se bortí koalice, jako například když v roce 1982 vystřídal Helmuta Schmidta v kancléřském úřadu Helmut Kohl (…). Jak ale ukazuje například vleklá vládní a ústavní krize v Belgii, institut konstruktivní nedůvěry vládě postavený na nutném souběhu negativní a pozitivní většiny v parlamentu není všelék a nemůže zabránit krizím, jejichž příčiny jsou mnohem hlubší než stranické či administrativní.
Na rozdíl od přímé volby prezidenta, ve které se jedná především o změnu legitimity, v případě institutu konstruktivní nedůvěry vládě se jedná o jednoznačné posílení parlamentarismu a premiéra právě na úkor pravomocí prezidenta, který by napříště mohl v takovém případě pouze jmenovat nového premiéra již navrženého Poslaneckou sněmovnou. Je taková změna správná? Německý příklad poválečné tzv. Bonnské a současné tzv. Berlínské republiky, ale i postfrankistického Španělska jako kdyby potvrzoval blahodárný stabilizační účinek konstruktivní nedůvěry vládě. Belgická nebo maďarská ústavní a politická krize by nám však měly připomenout, že ani ten sebelepší ústavní institut nemůže zabránit hlubokému politickému a sociálnímu rozkladu. Pokud se k moci totiž dostanou špatní politici, tak dokážou, přesně v duchu Platonova skeptického povzdechu, obejít každé ústavní pravidlo a institut. A právě proto je vhodné zavést institut konstruktivní nedůvěry vládě, který nutí každou opozici k formulování jasných a přesných alternativ vůči vládní politice.
