V rámci všeobecného šetření se včera Rada hlavního města Prahy rozhodla, že zruší víkendový provoz metra po půlnoci. A Daniel Kaiser v Lidových novinách dodává: V Praze mají volební sliby životnost 1,5 roku:
Ranním vstávačům může takový provoz (…) připadat jako zbytný luxus, nicméně ta hodina po půlnoci Praze – samozřejmě v kombinaci s dalšími vymoženostmi – dává nádech života v opravdové metropoli. Mohli jsme ji považovat za uznání velkých společenských změn po roce 1989, jako jím je například exponenciální nárůst restaurací s otvírací dobou po 22. hodině a většinou přes půlnoc. Provoz města se přizpůsobuje společenským trendům, tomu, že život přestal být uniformní a rytmus dne pro všechny stejný a že alespoň v centrech velkoměst se pohybuje mnoho lidí, kteří z nějakého důvodu nevstávají mezi pátou a sedmou hodinou ranní. (…)
Tento přirozený stav byl ovšem nastolen teprve v září 2010, jako na potvoru zrovna když se schylovalo k městským volbám a vládnoucí garnitura složená z pražských organizací ODS a ČSSD pozorovala, že tentokrát to s voličskou přízní bude horší. Metro přes půlnoc bylo evidentně zamýšleno jako předvolební tahák, takže pokud se teď bere zpět, musíme si to vyložit tak, že radní kolektivní paměť voličů odhadují na dobu o něco kratší než rok a půl.
Otevírá se otázka, co vyjde dráž: jestli držet režim, který v desetimiliardovém molochu městské dopravy znamená extra náklady mezi 40 a 80 miliony korun ročně, nebo se rozhodnout pro takto zanedbatelnou úsporu a riskovat tím zhoršení už tak mizerné pověsti, jíž se tu těší demokratický režim. Jen těžko si představit okatější způsob, jak někomu sdělit, že ho považuji za troubu.
