Ministr Pospíšil plánuje další kroky, které by měly vést k definitivnímu odvolání VlastimilaRampuly
Na verdikt Městského soudu v Praze umožňující návrat bývalého šéfa Vrchního státního zastupitelství Vlastimila Rampuly reagoval premiér Nečas výhružným mručením. Situací na zastupitelství je prý vážně znepokojen. V tom případě by ale měl být znepokojen i sám sebou – radí mu v Hospodářských novinách Jiří Leschtina:
Vždyť za vývoj situace nese podstatnou zodpovědnost. Právě on totiž zadusil malou novelu ministra Pospíšila, jež měla vnést do odvolávání vysokých žalobců jasná pravidla.
Ministr Pospíšil váhal s definitivním odvoláním Rampuly osm měsíců. Celou tu dobu doufal, že vláda přijme jeho úpravu, podle níž by vedoucí státní zástupce šlo odvolat nikoliv z vůle ministra, ale „rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení“. Věděl dobře, že když Rampulu zařízne, rozhoupá si ministerskou židli. (…) Premiér mu to ale neumožnil a novelu smetl ze stolu. S tím, že by měla být součástí jedné velké novely.
Pospíšil se ocitl v rotačce. Kdyby nechal Rampulu dál ve funkci, musel by rezignovat nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který šel s Rampulou do přímého střetu. Se Zemanem a jeho reformním úsilím ale ministr svázal svou další kariéru. A tak mu nezbývalo než vyhovět návrhu na Rampulovo odvolání.
S vědomím, že to způsobí zemětřesení, které právě prožíváme. Jeho součástí je nejen rozsudek pražského městského soudu (…) Ale i zarputilý odpor šéfů pražského státního zastupitelství proti kontrole nařízené novým vrchním žalobcem Mečlem. Právě ti dozorovali pod taktovkou Vlastimila Rampuly všechny politicky citlivé případy od Mostecké uhelné přes ČEZ, Dopravní podnik hl. m. Prahy až po Promopro a Drobila.
A jestli něco dokazuje, že Rampulovo odvolání bylo namístě, tak revolta jeho bývalých podřízených.
Vždyť proč by bránili spisy doslova vlastními těly, kdyby v nich bylo všechno v pořádku? Zdá se, že při pátrání, kdo z žalobců šel na ruku obviněným podnikatelům a přidruženým politikům, přihořívá. A síť se zvedá k zoufalému odporu.
Na čí straně stojí Nečas? Na straně Rampuly, jehož křečovitá snaha o návrat postrádá logiku? Vždyť ukládat případy k ledu šlo v přítmí. A ne v okamžiku, kdy je ostře nasvícena jak pražská korupční scéna, tak sám Rampula. Kdy se hráz se skandály protrhla.
Nitky většiny případů, které měl Rampula pod palcem, se tak či onak sbíhají v hlavním městě. (…) Úsilí dua Zeman Mečl lze chápat i jako snahu přetnout vazby podvodných podnikatelů na justici.
Tím se ale ministr Pospíšil stává přirozeným spojencem nové politické veličiny ODS – pražského primátora Svobody. Možná by s tím měl počítat i Nečas, až ho zase popadne záchvat mručivosti.
